Navštívená místa Milovická stráň a Hovoranské louky mi opět poskytla pár záběrů na kytky, které jsou zařazeny v některé z úrovní ohrožení, pro mne novými byla srpice karbincolistá a řebříček sleziníkolistý.

Jetel malokvětý, Trifolium retusum, je velmi vzácný druh jetele, který má jednu ze známých lokalit na Havranickém vřesovišti v NP Podyjí.Bonusem na této výpravě bylo setkání s naším největším plazem, užovkou stromovou.

Tento krásný kosatec může za to, že jsem se zhruba po 21 dnech znovu vydal na Kamenínské slanisko, které se nachází na sever od Štúrova. Za ty tři týdny se toho na slanisku poměrně hodně změnilo, Clematis integrifolia byl již skoro odkvetlý, kosatce právě kvetly, i když po intenzivním dešti byly značně opršelé,a velkou radost mi udělaly dva druhy velmi vzácných jetelů, které jsem tu nalezl a které jsou u nás oba kriticky ohrožené. Také jsem našel již kvetoucí kafranku, a jednu hvězdničku panonskou. i jedna Limonium gmelini už byla poměrně nakvétající.Bezva výlet s hodně zajímavými druhy.

Kozinec drsný, Astragalus asper, je rostlina, která se historicky vyskytovala na jižní Moravě, dnes je u nás zařazena mezi vyhynulé druhy. Na Slovensku jsou na tom jen trošku lépe, v současnosti jsou známy tři lokality v okolí Bratislavy. Cestou nazpět jsem se stavil v oboře Soutok v Břeclavi, kde jsem nafotil jakéhosi mravence a skákavku.

Pár fotek z potulek tímto geomorfologickým celkem...

Do okolí Moravského Krumlova jsem tentokrát ráno vyjížděl s úplně jiným záměrem, nedaleko je jedna lokalita, kam chodím okukovat své oblíbené zlatěnky. Leč nevyzpytatelné letošní počasí mi opět udělalo čáru přes plány, zlatěnky zde ještě spaly, a tak jsem po krátké době vyrazil opět na slepence. Tentokrát jsem si vybral jiná místa v této poměrně členité rezervaci, u Floriánka jsem před nedávnem fotil hvozdíky moravské. Motivací tohoto alternativního plánu bylo nalézt pryskyřník ilyrský, kytku, které je například na Pálavě poměrně dost, ale já ji celou dobu úspěšně míjel a dodnes ji neměl nafocenou.Ani nevím, jak jsem to při tolika návštěvách Pálavy dokázal. Po návštěvě třech míst a šlapání do místních strmých kopečků, již po rozhodnutí balím a jedu domů. jsem našel jeden jediný rozkvetlý pryskyřník hned kousek od zaparkovaného auta, u silnice kroutící se z Rokytné nahoru. Nafotil jsem a ještě zběžně mrknul po okolí toho solitéru, ale byl fakt jediný...

Ophrys holoserica subsp. holoserica, je druh, který se u nás nevyskytuje, nejbližší lokality jsou na Slovensku v Malých Karpatech. Cestou zpět jsem navštívil Hovoranské louky, kde jsem narazil na kozinec rakouský, hrachor panonský chlumní a pro mne nový druh, škardu ukousnutou.

V tomto albu jsme si na chvíli odskočili ze Štúrova asi 30km do Maďarska a navštívili Národní park Dunaj-Ipel. Kytek jsem moc nenafotil, řekl bych, že Burda je na druhy bohatší na menším prostoru, zaměřil jsem se tedy tak trochu na to, co tam pobíhalo. Konec alba už je zase z okolí Štúrova a z Čenkovské stepi.

Toto slanisko se nachází kousek na sever od Štúrova a hostí celou plejádu těch nejvzácnějších rostlin Slovenska. Mě tam lákaly dvě rostliny, plamének celolistý a kosatec žlutofialový, které měly kvést v termínu mé výpravy, na místě se však ukázalo, že letos je vegetace zpožděna a já jsem byl rád, že jsem našel alespoň dva rozkvetlé plaménky, kosatce měly ještě čas.Mimo tyto dvě výrazné rostliny se tam vyskytuje pár těch nenápadných, ale stejně vzácných, a tak jsem přeci jen něco nafotil. Po slanisku jsem krátce navštívil Burdu, kde překvapivým nálezem byla třeba velmi vzácná a kriticky ohrožená pumpava čapí přímo v intravilánu Kamenice nad Hronom.

Tato pěkná mochna se u nás vyskytuje na hadcích u Želivky. V minulosti byla určována jako poddruh serpentini, mochna Crantzova hadcová,nejnovější molekulární výzkumy tento poddruh zpochybňují.Spolu s touto mochnou se na lokalitě vyskytuje endemická kuřička Smejkalova, trávnička obecná hadcová a také vítod hořký krátkokřídlý a penízek horský.Překvapením byl pro mě nález pomněnky úzkolisté, vzácného druhu, jehož výskyt jsem si pak potvrdil na informačních tabulích na lokalitě.

Krátká výprava na jižní Moravu za hvozdíkem moravským, kterou jsem spojil s návštěvou Kočičí skály severně od Mikulova kvůli pomněnce úzkolisté a zkusil jsem mrknout na PP Červené stráně u Nových bránic a PP Patočkovu horu u Neslovic.

Postaru vstavač kukačka, dnes rudohlávek kukačka je velmi ohroženým druhem. Proto je potěšitelná jeho poměrně významná populace na travnatém letišti nedaleko Chocně, odkud pocházejí tyto fotografie.

Už takovým rituálem se stala návštěva Střemošické stráně, kde roste vstavač nachový. I přes nepříznivé klima loňského roku se zdají být v pohodě.

Krátká vyběhnutí před vrátka na zahradu...

Už nám to pomalu zase začíná, pár fotek ze Švařce, kukačky jsou letos malé a přischlé, snad zaprší...

Přesněji napsáno Veronica, a jak již někteří tuší, nebude se jednat o žádné akty či jiné ztvárnění lepé krasavice, ale o rod rostlin, jež česky nazýváme rozrazil. Vyobrazené druhy můžeme často potkat na polích jako polní plevele.Dovolím si upozornit na Veronicu agrestis, rozrazil polní, který je v současnosti řazen mezi rostliny silně ohrožené, a kvůli kterému toto album tak trochu vzniklo.

Pár fotek pořízených narychlo při krátkém vyběhnutí na zahradu, ty vosovitě vypadající jsou kukaččí včely Nomady, a k tomu nějaká samotářská včelka.

Tak jsem si v neděli vyjel na Pálavu fotit jednu violku.Tu jsem bohužel nenalezl, ale když už jsem tam byl, přeci jen pár fotek vzniklo...

Tak vzácná, že se jí to dostalo do jména, je tento poddruh ladoňky dvoulisté. Roste na jižní Moravě, a je to stenoendemit, tedy endemit svým rozšířením omezený na malou plochu, její jméno je tedy ladoňka dvoulistá vzácná, Scilla bifolia subsp.rara.Jedná se o jednu z mála ladoňek, která se dá rozeznat od ostatních,od středu květu vychází bílá či světlá skvrná, která není ostře ohraničena a plynule přechází do modré.

Tuto rostlinu jsem již měl čest jednou fotografovat, v tomto roce jsem se rozhodl o druhý pokus, protože při prvním pokusu měla celá populace pouze jediný květ. Letos to vyšlo mnohem lépe.

Ladoňka karpatská, Scilla kladnii je další ladoňkou vyskytující se v naší přírodě.U nás roste v Pobečcí a ve středním Pomoraví, tyto jsou foceny nedaleko Valašského Meziříčí u obce Bystřička v PP U Vaňků.

Na tuto hezkou jarní kytku jsem se byl podívat do lesa Obora, který se nachází nedaleko Kroměříže.Její botanické jméno zní Scilla vindobonensis.

Pár foteček ze dvou mých oblíbených míst, kopce Květnice nad Tišnovem a Švařce, které jsem navštívil...jedním vrzem.

V minulém albu jsem si posteskl, že už by to chtělo také nějaké kvítí, talovín a sněženka mě vyslechli...