Osmoderma barnabita, páchník hnědý, je brouk z čeledi vrubounovití, je chráněn jako silně ohrožený, vývoj je několikaletý a probíhá v trouchu starých stromů, často lip, ale i dubů či vrb.V ČR častější v jižních Čechách, na jižní Moravě, v Polabí, často ve starých stromech v alejích či parcích. Proto je velmi důležité alespoň částečné zachování takových torz starých stromů, kde by mohl probíhat vývoj tohoto krásného a zajímavého brouka.

Žlutnice špičatá, rostlina, o které jsem se dověděl při botanické exkurzi po severním Řecku, kde však tehdy nekvetla. Nedávno jsem zjistil, že má pár lokalit na Slovensku, a tak jsem to zkusil.Humorné bylo, že jen jsem došel na lokalitu, spustil se intenzivní déšť, no spíš lilo jako z konve, a já šťavnatě si ulevujíc, čekal, zda přestane a zoufal si, že Blacksonie, jestli vůbec nějaké najdu, budou jako jiné hořcovité rostliny po dešti určitě zavřené. Po 20ti minutovém slejváku jsem pár kytek nakonec našel, a k mému překvapení ani nebyly zavřené. Spolu s Blackstonií rostla na lokalitě další hořcovka, zeměžluč přímořská slatinná.

Procházka okolo jihomoravského Hevlína mi přinesla mimo jiné dva nové druhy zajímavých rostlin, nečekané setkání s blešníkem, kterého znám ze slaniska Dobré Pole a jeden neofyt na kraji kukuřičného pole. Nedaleko Třebíče jsem pak nafotil vzácnější diviznu ozdobnou.

Poté, co skončí sezona orchidejí, uchyluje se kytkomil k různým plevelům, neb patří po orchidejích k těm nejohroženějším druhům.S trochou nadsázky...Navštívené lokality PP Svídovec a Mohelenská hadcová step, kde jsem tentokrát nefotil klasické špeky této lokality, ale šmíroval jsem okraje pole sousedící se stepí. Společnost mi dělal hnědásek květelový a potkal jsem i ploskoroha.

Neboli popelivka sibiřská, je rostlina, kterou bychom mohli nazvat botanickou starožitností či památkou, je to postglaciální relikt, což v překladu znamená, že tu roste z doby po poslední době ledové. Pro představu, cca 10 tisíc let tomu nazad. To už je slušná chvilka a je s podivem, že nám tu tak dlouho vydržela. A doufám, že ještě vydrží. Fotil jsem v NPP Rečkov nedaleko Bakova nad Jizerou. Předskokanem je pár fotek z PP Hodíškovský rybník jižně od Žďáru nad Sázavou.

Podařená botanická exkutze v širším okolí Strakonic v doprovodu zkušeného průvodce Aleše, moc díky.

Tak opět po roce na těchto kopcích, kde se kytkomilové cítí jako v ráji...

Kuřinka ostnosemenná je vzácnějším druhem, který se vyskytuje na obnažených dnech rybníků, u nás se vyskytuje nejčastěji v jižních a západních Čechách, další enklávou je část Moravy na jih od Žďáru nad Sázavou, kde jsem ji fotil na rybníku Podvesník u obce Pavlov. Problém je, že se vyskytuje společně s kuřinkou červenou, od které se liší ostnitým povrchem semínek a tvarem blanitých palistů. Vyfotografované rostliny jsem ověřoval mikroskopováním semen.

Na Třeboňsku jsou zajímavé lokality, jež se nacházejí na píscích, a nebo druhý extrém, rašeliniště a zamokřená místaZ obou typů biotopů se mi podařilo nalézt pár zajímavých druhů.

Tak opět trocha té botaniky, tentokrát z jižní Moravy.Hlavním tématem byl jazýček jadranský, poté jsme se stavily na Mohelnu,v Podyjí, na jihomoravských slaniscích, na Pálavě a výpravu jsme ukončili z nedostatku světla a přebytku komárů v Milovicích.

Pedicularis foliosa, všivec listnatý, je alpským druhem, obývá hlavně severní Alpy, roste na vápencívh na vlhčích místech.Foceno v rakouském pohoří Hochswab. S ním opět pár kytek, které známe třeba i z Tater, ale na druhou stranu, proč je necvaknout. když zrovna kvetou...

Navštívená místa Milovická stráň a Hovoranské louky mi opět poskytla pár záběrů na kytky, které jsou zařazeny v některé z úrovní ohrožení, pro mne novými byla srpice karbincolistá a řebříček sleziníkolistý.

Jetel malokvětý, Trifolium retusum, je velmi vzácný druh jetele, který má jednu ze známých lokalit na Havranickém vřesovišti v NP Podyjí.Bonusem na této výpravě bylo setkání s naším největším plazem, užovkou stromovou.

Tento krásný kosatec může za to, že jsem se zhruba po 21 dnech znovu vydal na Kamenínské slanisko, které se nachází na sever od Štúrova. Za ty tři týdny se toho na slanisku poměrně hodně změnilo, Clematis integrifolia byl již skoro odkvetlý, kosatce právě kvetly, i když po intenzivním dešti byly značně opršelé,a velkou radost mi udělaly dva druhy velmi vzácných jetelů, které jsem tu nalezl a které jsou u nás oba kriticky ohrožené. Také jsem našel již kvetoucí kafranku, a jednu hvězdničku panonskou. i jedna Limonium gmelini už byla poměrně nakvétající.Bezva výlet s hodně zajímavými druhy.

Kozinec drsný, Astragalus asper, je rostlina, která se historicky vyskytovala na jižní Moravě, dnes je u nás zařazena mezi vyhynulé druhy. Na Slovensku jsou na tom jen trošku lépe, v současnosti jsou známy tři lokality v okolí Bratislavy. Cestou nazpět jsem se stavil v oboře Soutok v Břeclavi, kde jsem nafotil jakéhosi mravence a skákavku.

Pár fotek z potulek tímto geomorfologickým celkem...

Do okolí Moravského Krumlova jsem tentokrát ráno vyjížděl s úplně jiným záměrem, nedaleko je jedna lokalita, kam chodím okukovat své oblíbené zlatěnky. Leč nevyzpytatelné letošní počasí mi opět udělalo čáru přes plány, zlatěnky zde ještě spaly, a tak jsem po krátké době vyrazil opět na slepence. Tentokrát jsem si vybral jiná místa v této poměrně členité rezervaci, u Floriánka jsem před nedávnem fotil hvozdíky moravské. Motivací tohoto alternativního plánu bylo nalézt pryskyřník ilyrský, kytku, které je například na Pálavě poměrně dost, ale já ji celou dobu úspěšně míjel a dodnes ji neměl nafocenou.Ani nevím, jak jsem to při tolika návštěvách Pálavy dokázal. Po návštěvě třech míst a šlapání do místních strmých kopečků, již po rozhodnutí balím a jedu domů. jsem našel jeden jediný rozkvetlý pryskyřník hned kousek od zaparkovaného auta, u silnice kroutící se z Rokytné nahoru. Nafotil jsem a ještě zběžně mrknul po okolí toho solitéru, ale byl fakt jediný...

Ophrys holoserica subsp. holoserica, je druh, který se u nás nevyskytuje, nejbližší lokality jsou na Slovensku v Malých Karpatech. Cestou zpět jsem navštívil Hovoranské louky, kde jsem narazil na kozinec rakouský, hrachor panonský chlumní a pro mne nový druh, škardu ukousnutou.

V tomto albu jsme si na chvíli odskočili ze Štúrova asi 30km do Maďarska a navštívili Národní park Dunaj-Ipel. Kytek jsem moc nenafotil, řekl bych, že Burda je na druhy bohatší na menším prostoru, zaměřil jsem se tedy tak trochu na to, co tam pobíhalo. Konec alba už je zase z okolí Štúrova a z Čenkovské stepi.

Toto slanisko se nachází kousek na sever od Štúrova a hostí celou plejádu těch nejvzácnějších rostlin Slovenska. Mě tam lákaly dvě rostliny, plamének celolistý a kosatec žlutofialový, které měly kvést v termínu mé výpravy, na místě se však ukázalo, že letos je vegetace zpožděna a já jsem byl rád, že jsem našel alespoň dva rozkvetlé plaménky, kosatce měly ještě čas.Mimo tyto dvě výrazné rostliny se tam vyskytuje pár těch nenápadných, ale stejně vzácných, a tak jsem přeci jen něco nafotil. Po slanisku jsem krátce navštívil Burdu, kde překvapivým nálezem byla třeba velmi vzácná a kriticky ohrožená pumpava čapí přímo v intravilánu Kamenice nad Hronom.

Tato pěkná mochna se u nás vyskytuje na hadcích u Želivky. V minulosti byla určována jako poddruh serpentini, mochna Crantzova hadcová,nejnovější molekulární výzkumy tento poddruh zpochybňují.Spolu s touto mochnou se na lokalitě vyskytuje endemická kuřička Smejkalova, trávnička obecná hadcová a také vítod hořký krátkokřídlý a penízek horský.Překvapením byl pro mě nález pomněnky úzkolisté, vzácného druhu, jehož výskyt jsem si pak potvrdil na informačních tabulích na lokalitě.

Krátká výprava na jižní Moravu za hvozdíkem moravským, kterou jsem spojil s návštěvou Kočičí skály severně od Mikulova kvůli pomněnce úzkolisté a zkusil jsem mrknout na PP Červené stráně u Nových bránic a PP Patočkovu horu u Neslovic.

Postaru vstavač kukačka, dnes rudohlávek kukačka je velmi ohroženým druhem. Proto je potěšitelná jeho poměrně významná populace na travnatém letišti nedaleko Chocně, odkud pocházejí tyto fotografie.